Cyklovýlet a výlet autem na sever ostrova

Publikováno 26.03.2017 v 23:23 v kategorii Takhle my tu žijeme, přečteno: 106x

Minulý týden v neděli jsme si pronajali kola na celý den a jeli jsme podél pobřeží asi 15 km do S'Arenalu a pak stejnou cestou zpátky zpět do Palmy. Jelo nás 8, dvě jsme byly z Česka (já a Lucka :-D, která je tady jako au-pair), jeden kluk z Mexika, holka a kluk z Itálie a dvě holčiny a jeden kluk z Polska. Když jsme se sešli, tak jsme si šli hromadně půjčit kola, všem šlo hned odemknout, jenom já jsem s tím měla problém. Když už se to povedlo a vyjeli jsme všichni výtahem k parku na cyklostezku, tak jsem zjistila, že mám odchlípnutý plášť u zadního kola, takže jsem se musela vrátit a kolo si vyměnit. Pak už nám nic nebránilo v cestě. Kousek jsme jeli centrem města (asi 10 minut) a pak už celou cestu pouze podél pobřeží. Cestou tam jsme se párkrát zastavili, dokonce jsme nasazovali spadlý řetěz u kola. Když jsme dojeli na místo, jeli jsme na pláž, která se jmenuje Cala Blava. Tam jsme ale zjistili, že k té pláži se dá dostat pouze po schodech a ta naše půjčená kola byla celkem těžká, takže jsme je museli nechat nahoře. Nebylo tam ale vhodné místo, kam kolo zamknout, nakonec jsme si ale poradili a výsledek si můžete prohlédnout (viz fotka "levitujícího" kola :-D). Po tomto procesu jsme se vydali konečně směrem k cíli. Přišli jsme dolů na pláž a naproti nám byly takové pěkné kameny, kam krásně svítilo sluníčko a vypadalo to jako ideální místo na svačinu, ale nějak jsme nevěděli, jak se tam dostat. Nakonec někdo vymyslel, že si sundáme boty a vezmeme to přes vodu. Já jsem se, mezitím, co si ostatní sundávali boty, ptala Lucky, jestli by to nešlo obejít vrchem. Lucka mi odpověděla, že asi ne, když jdou všichni vodou. Kluk z Mexika, který šel první a měl mokré kalhoty až po prdel a holčině z Itálie málem uplavala bota, která jí spadla do moře. My s Luckou jsme šly poslední, a tak už jsme věděly, jakých chyb se vyvarovat :-D. Na kamenech jsme rozložili deky, dali jsme si sváču a samozřejmě skupinové selfie :-D. Asi po půl hodině dorazila ještě jedna holčina, která přijela autobusem. Podotýkám, že přišla suchá a s botama na nohách (obešla to totiž vrchem :-D). Pak jsme se přesunuli ještě na jednu nedalekou pláž, kde jsme také chvilku poseděli a pak už jsme se vrátili ke kolům a jeli zpátky do Palmy. Když jsme přijeli, tak kromě mě a Lucky, byli všichni zničení a říkali, že příští výlet naplánujeme kratší (my s Luckou bychom naopak naplánovaly delší :-D). 30 km po rovině, navíc s krásným výhledem na moře, není žádná makačka :-D.

Tento víkend jsme byli na výletě autem s Honzíkem (kamarád z Pardubic, který tu byl od pondělí a zítra letí zase domů). V sobotu jsme jeli do jeskyně (Cuevas del Drach) v Porto Cristo. Jelikož víme, jaká bývá v jeskyních zima, tak jsme se teple oblékli a ťukali jsme si na čelo, že je tam nějaká slečna v sukýnce a sandálkách. To jsme ale netušili, že ona se bude mít nakonec nejlépe. Hned po vstupu do jeskyně nás překvapilo teplo, bylo tam tepleji než venku a k tomu vlhko, takže jsme si tam připadali jak v nějakém tropickém pralese. Takhle tam bylo po celou dobu prohlídky. Na konci prohlídky nás čekalo představení. Posadili jsme se všichni do hlediště, v jeskyni pozhasínali a na vodě před námi pluly tři osvětlené lodičky, v jedné z nich byli hudebníci, kteří hráli na housle, piano a nevím co ještě :-D. Představení trvalo asi 10 minut a pak už jsme jen vycházeli ven z jeskyně, takže do zimy :-D. Cestou domů jsme se stavili ještě v přírodním parku Mondragó, kde jsme se pokochali pohledem na krásné vlny na moři.

Dnes jsme se vydali na severní část ostrova. První zastávka byla v Sa Calobra, kde je nádherná zátoka. Největší zážitek mám však z WC. Bylo to za 50 centů a je to zážitek na celý život. Když se za mnou zavřely dveře, tak se ozval zvuk jako ve výtahu a z repráků mi někdo španělsky začal vysvětlovat, že mám použít toaletní papír a jaké tlačítko zmáčknout když chci spláchnout, pak jak si umýt ruce a nakonec, jak ten záchod opustit, že opět musím zmáčknout tlačítko, a tím se otevřou dveře :-D. Po zážitku s WC jsme pokračovali na další zastávku, kterou byla nádherná vyhlídka Talaia D'Albercutx. Zaparkovali jsme dole pod kopečkem a nahoru jsme se vydali pěšky. A úplně nahoru na vyhlídku potom po žebříku. Byla to nádhera, viděli jsme odtud Menorcu, výběžky Mallorcy a širé moře. Pak jsme se, zase autem, vydali na nejsevernější část ostrova (Cap de Formentor). Je tam maják a opět krásná vyhlídka. No a poslední zastávkou bylo městečko Alcúdia s krásným historickým centrem. Tady jsme si za odměnu dali sladkou tečku a kávu. Výlet to byl fajn, ale celou cestu nás štvali cyklisté. Na těch horských silnicích plných serpentýn jich je spousta, jsou prostě úplně všude a jezdí si prostředkem silnice a neberou moc ohledy na to, že tam taky jezdí auta. Ale jinak to byla krásná projížďka, takže jsme se nekochali jen, když jsme zastavili, ale i během jízdy. Ivča teda spíš zkoumala obličeje těch cyklistů, kteří dupali do toho kopce a nebyli ani rudí v obličeji :-D. Taky jsem ještě zapomněla zmínit, že tady všude chodí kozy. :-) Do cesty nám ale naštěstí žádná nevběhla :-) Takže sláva hurá výletu, nezmokli jsme, už jsme tu! :-)